Sananim - Drogová poradna 

relaps

zuzik

Dobrý den,dcera se porvé s Pervitinem setkala na střední škole,o čemž jsme neměli ani tušení.Na jaře 2001 odešla před maturitou ze školy a následně i z domova.Přes naše veškeré snažení se ale omítala vrátit a hlavně léčit.Až na podzim se totálně fyzicky i psychicky zubožená vrátila domů a sama chtěla podstoupit léčbu. Byla tedy hospitalizována na psychiatrickém odd. ÚVN Praha následně nastoupila do komunity Medvědí kámen u Domažlic. Léčbu ponejprv velice negovala a zhruba až po cca 2 měsících začala spolupracovat. V komunitě byla do konce srpna 2002. Od září začala pracovat jako referentka ve zdravotní pojišťovně a při zaměstnání si dokončila maturitu.Seznámila se s klukem, se kterým žila necelé 2roky.Po jejich rozchodu se chtěla postavit na vlastní nohy, sehnala si dobře placené zaměstnání-asistentka ředitele stavební firmy, dostala hypotéku na vlastní byt a pořídila si psa.Byli jsme s manželem šťastní, že vše se v dobré obrátilo a dcera dokázala skoro nemožné. Vídáme se pravidelně,ale ne zase tak často, abych si všimla problému,který nastal.V létě jsem na dceři začala pozorovat, že je nějaká jiná a posléze jsme přišli na to,že bohužel opět propadla Pervitinu.Jsme s manželem zcela bezradní,oba užíváme antidepresiva,protože se nám vrátilo zase vše to, co jsme raději chtěli zapomenout. I když už jsme tímto peklem prošli před lety,tak vůbec nevíme co si počít a co bychom měli udělat.Dcera to samozřejmě jako problém cítí,ale myslí si, že to zvládá.Opak je pravdou a my nemáme žádnu hybnou páku,kterou bychom to zastavili,veškeré snahy jsou naprosto zbytečné.Jsme na dně a nevíme co si počít.Nemůžete alespoň rámcově poradit co by bylo nejlepší udělat,jako rodiče jí nezavrhujeme a chceme jí pomoci. Děkuji S pozdravem Zuzik

Zpět