Sananim - Drogová poradna 

Pervitin, prosím o radu

Lucie

Dobrý den, obracim se na Vás, jelikož potřebuji radu. Žiju se svým přítelem v bytě, kde ho s námi sdílí i jeho 23 letá sestra. Tento dotaz je ohledně jí. Ještě když chodila na střední, začala brát pervitin, brala ho čím dál častějc, poté následovalo rozprodávání svých osobních věcí, tak i ostatních, předčasné ukončení školy.... Z většiny šňupala, ale občas i vnitřožilně, když byl kdo by jí nastřelil... Když to zjistilo její okolí... rodina a tak... začalo se to řešit, její strýc, který měl s drogou zkušenosti, jí dal léčbu u něj doma... Přibližně po 2-3 měsících pobytu byla ok.... dostala se z toho a rok a půl se pika nedotkla... Poté cca rok zpátky to zase začalo... až do dnes... nebere úplně každý den, je to podle ní jak chce, někdy je sjetá týden v kuse, někdy 4x do měsíce... někdy jednou týdně... prostě tak jak ona potřebuje...ale jednou týdně to už bylo vlastně pravidlem. Na 2-3 měsíce bydlela v Praze, tam to začalo, pak se vrátila zpátky k nám do bytu a pokračovala dál... Je to hezká holka, která má dobrý rodinný zázemí, má mě a ví, že kdykoliv bude potřebovat, pomohu jí s čímkoliv. Má jediný problém a to jsou dluhy, které si nadělala už v první fázy závislosti a poté to pokračovalo... ale dluhy dává dohromady tak jak to jen jde,matka jí v tom pomáhá, takže tenhle problém ovládá.... jinak je to holka, která je veselá, komunikativní, přátelská, má dost kamarádů-feťáky i čistý lidi... Její problém s drogou jsem začala řešit pouze já nedávno... její matka neví, že v tom jede opět... pokud bych jí o tom řekla, i když vim, že má právo to vědět, nemohu jí to říct protože by se složila a rozhodně by ji nedokázala pomoct.... spíše naopak...už by mi nevěřila... Nejdřív jsem jí to rozmlouvala, ať na to kašle, nefetuje.... že to nemá za potřebí.... ale furt mě uklidňovala, že to má pod absolutní kontrolou... Nějak jsem to neřešila... Jinže nedávno jsem jí začala sledovat více a příšla na to, že to je čím dál tim častějc, to její chování, rozšířené oči... ty její celonoční dýchánky, nespavost, nic nejedla apod... Sedla jsem si s ní, dali jsme si flašku a v klidu o tom všem promluvili, ví, že já jediná jsem ochotná jí pomoct, že jí v tom nenechám a že jí mám ráda. Ví, že jsem jedinej člověk kterému muže věřit a kdybych jí i já zavrhla, to vim já, že by na tom byla pak ještě hůř, nic by už neřešila,jelikož by nikdo neřeši jí... Když jsem si o tom povídali, řekla jsem jí všechny klady a protiklady... že vim o tom, že to přestává ovládat a že závislost pokračuje... Přiznala se mi... to jsem vzala jako první krok... málo který feťák řekne ano, jedu v tom.... Mno a když jsme se o tom tak nějak bavili, bylo vidět, jak jí dostávám čím dál tim víc do stavu přemýšlet o svým životě a pod. Přemýšlet o tom, co doteď ani nevěděla že je... co už zase dost dlouho nepoznala... Zeptala jsem se jí, zda by byla ochotna podstoupit léčbu... řekla jsem jí, že jako první variantu bych jí navrhovala K-centrum, to je totiž jediný centrum nejblíš u nás... jinže odmítá vyhledávat odbornou pomoc.... samozřejmě, že já bych byla schopna to všechno vyběhat za ní, vyslechnout jakoukoliv radu, jen abych jí napomohla se toho svinstva zbavit... ale bez ní? Proto se obracim na vás... ta holka věří jedině mě... nikomu jinýmu ten problém neřekne ať je to máma, psycholog či někdo jiný... Udělám cokoliv abych jí pomohla... Když souhlasila s tím, že jí pomůžu a podržim, souhlasila i s tím, že jsem jí sebrala deník, kde byly stavy na pervitinu zapsány a veškeré kontakty na lidi, kteří jí drogu dávali.... ty lidi kteří jsou okolo ní znám i já, takže vím s kým jí zabránit styk... samozřejmě každýho dealera z Prahy neznám, takže to je o něčem jiném, ale ona nemá teď moc možnost vyrazit si jen tak do prahy, ani bych jí tam samotnou nepustila.... možná jsem blbá a naivní, že jsem se do toho pustila takhle po hlavě sama, ale když odmítá ostatní pomoc a je jediná možnost já něco řešit tak proč to nezkusit.... víc jí tim snad ublížit nemohu... Jinže co dál? Jaké aktivity jí mám vymyslet, když jí nebudu mít na očích úplně celý den, jelikož musím chodit do práce.... Snažím se jí pomoct sehnat práci, to by byl asi dobrej krok si myslím... jinže neni to tak lehký... má jen základní vzdělání, jelikož střední nedodělala díky drogám... Já vim, že když už bude hůř, opět si s ní o tom promluvim, půjde se mnou do K-centra, bavili jsme se o tom a říkala, že ještě nechce odbornou pomoc, že teď chce pomoc ode mne... proto se chci snažit co nejvíc abych jí alespoň trochu pomohla pak postupem času přesvědčila o tom, že zajdem do centra. Ona mě bere jak nějákou poradnici, která má všechno v malíku, ví, že jsem o drogy studovala celou střední, ale přece jí nemůžu říct promiň, ale já teď nevim co s tebou.... sama to nezvládnu... Já se Vám velice omlouvám, že se takhle vyzpovídávám ale nemam komu jinýmu se s timhle svěřit... Nemam skušenosti s domáci léčbou, snad to ani nejde... jen jsem Vás chtěla poprosit, jestli mátě nějáke terapeutické návrhy, které bych jí mohla navrhnout... Když jsem četla o léčbách apod... náhražkách... Ani sama nevim co jaká komunita a centrum zprostředkovávají... Nevím, jestli by stačilo Káčko, jestli by mělo cenu káčko, nebo už jiná komunita... Ona není závislá extrémě, že musím mít úplně furt, ale doteď si nedokázala říct ne... Už 8 dní se toho nedotkla... Myslím, že jako první hlavní krok co jsme spolu dokázali, bylo, že dokázala drogu odmítnout když přijel týpek..... a pak přiznat se. Ale co těď? Ona chce pomoct a spoléhá na mě... ví, že já drogy nenávidim ze všeho nejvíc a pokud to ani nezkusí budu nenávidět i jí.... Já vám budu vděčná i za tu nejmenší radičku na světě... Vim, že mi nejspíš napíšete abych navštívila jednu z komunit... ale prosím, berte to tak, že ona nechce.... chce pomoc ode mne... Moc vám děkuju....

Zpět