Sananim - Drogová poradna 

Poradíte?

Klárka

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou...hledám nějakého dobrého psychiatra či psychoterapeuta v Českých Budějovicích. Je mi 24 let. Jsem student bez finančních prostředků. V období od 15-19 let jsem experimentovala (pokud se tak dá nazvat víkendové užívaní) s drogami...první zkušenost mám s LSD, poté marihuana a dále asi 2 roky pervitin (injekčně) obvykle v kombinaci s alkoholem či marihuanou. Vlastně jsem nikdy k pervitinu příliš nepřilnula, ale heroin, který mi vyhovoval mnohem víc nebyl k sehnání. Vyzkoušela jsem ho tedy pouze několikrát..."svátečně". S drogami jsem skoncovala sama, po opakovaných (3) toxických psychózách přetrvávajících i několik dní - první trvala téměř pět dní...po aplikaci pervitinu jsem se příšerně opila a vzala si LSD...mám 24 hodinové "okno" a ve chvíli kdy měly učinky odeznít jsem začala trpět stihomamem, všichni mě sledovali, vyústilo to až ve zřetelné zrakové halucinace (našla jsem u sebe odposlouchávací zařízení) a následně jsem úplně ztratila kontakt s realitou, byla jsem skálopevně přesvědčená, že je rok 2020, všichni mí příbuzní a rodina jsou mrtví, halucinovala jsem zřetelné postavy, nutila jsem tatínka mé kamarádky aby se se mnou zazdil do komína, protože jedině tam přežijeme...skutečně příšerný nezapomenutelný zážetek...naštěstí mi už odpustil:-) K čemu se ale chci dostat je, že když jsem před pěti lety svou drogovou kariéru pověsila na hřebík, nevyšlo mi to tak docela...nepřestala jsem totiž pít...cigarety nekouřím, na drogy nealkoholového typu jsem nesáhla 5 let, ale s alkoholem to tak snadné nebylo...jsem společenský člověk, který se rád pobaví s přáteli a bohužel už od puberty nezná míru...nepoznám totiž u sebe kdy mám dost....chybí mi ta klasická fáze euforie, prostě jsem neustále relativně střízlivá a najednou o sobě nevím, nevím co dělám, jsem schopná všeho...studovala jse Vyšší školu, z tohoto období mám vpodstatě jedno velké okno...Nyní jsem na Vysoké škole, před půl rokem jsem se rozhodla s alkoholem úplně skoncovat...Měla jsem to udělat už dávno, bohužel jsem neměla dost sil...Nemyslím si, že jsem (troufnu si napsat byla) závislá na alkoholu se všemi projevy a důsledky...nemusela jsem pít denně, ale když už jsem to rozjela, tak pořádně...Nyní je to tedy půl roku co abstinuji (několikrát jsem si dala s přáteli pivo - vždy ale pouze jedno malé) nejsem člověk který by se napil a nemohl přestat...mám dost silnou vůli...a hodně jsem na své psychice pracovala...opilá už se nechci nikdy vidět...Všechny moje úspěchy byly ale spojené s psychickými problémy, byla jsem neustále unavená, nedokázala se na nic soustředit, hodiny zírala do zdi, nebyla jsem schopna si vybavit naprosté triviality, trpěla jsem nespavostí. Některé z těchto problémů ale neustále přetrvávají a proto se obracím na Vás...(Nevím zda zvolit konzultace s psychologem, psychiatrem, či nějakou konkrétní psychoterapii, nebo to vůbec není nutné...?) Do toho teď řeším dost vážnou situaci v osobním životě a trošku se bojím, že už mi prostě povolí nervy, nebo se zblázním...situace je nyní natolik vážná, že jsem zvažovala krizovou intervenci po telefonu, ale nakonec si raději poradím sama...nic není tak horké....ale ty dlouhodobě přetrvávající problémy bych raději nezanedbávala...pořád jaksi nejsem schopná jakési zacílenosti, mám pocit, že jsem se zasekla kdesi v meziprostoru, nemůžu svůj život nějak uchopit, systematicky začít pracovat na dalších změnách, pokrocích, malých výhrách....tak nějak prostě proplouvám...Poradíte cokoli co by mi mohlo pomoci a je v mých možnostech??? Mockrát děkuji

Zpět