Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Dotaz na SSRI
bu-ba
Takže jestli tomu dobře rozumím, tak se těch úzkostných myšlenek nezbavím nikdy? Tzn., že i po vysazení SSRI (dejme tomu po roce) se sem tam nějaká objeví? Nebo naopak, když SSRI budu užívat, tak budu po jejich vysazení zcela v pohodě a snížím tak pravděpodobnost jejich návratu. Zatímco když to nechám osudu a léky užívat nebudu, tak se budu muset sama sem tam poprat s nějakým nepříjemným "nápadem"? Je to tedy prašť jak uhoď nebo jsou SSRI zaručeným prostředkem k uzdravení, tedy jistotou psychické pohody i po ukončení medikace? Všichni kolem mne mě od užívání SSRI odrazují, pár dní už je mi zcela fajn, někdy přijde chvilková úzkost, ale už se to točí jen kolem mé diagnózy (obavy z mého budoucího života, co budu dělat když se to nebude dát vyléčit atd.). Tak nevím, jak se rozhodnout. Kdyby mi ta SSRI pomohla jakoby tu možnou budoucí úzkost po jejich vysazení odstranit, asi bych neměla váhat a začít je užívat (i když asi nejsem zrovna vážný případ). Jestli to záruka není, tak by to asi bylo zbytečné- zvlášť vzhledem k jejich vedlejším účinkům (tloustnutí, ztráta zájmu o sex atd.). Nemůžu si svůj stav jejich užíváním ještě zhoršit, když to se mnou momentálně není zas tak strašné?Nebo naopak, nemůžu si svůj stav zhoršit tím, že léky užívat nezačnu? Jestli vám sem někdy přijde dotaz typu:"Je kouření trávy O.K. Nemůže mi to ublížit?" Tak ani neodpovídejte a hoďte jim tam odkaz na naši korespondenci. Doufám, že to každého přesvědčí, že je to pěkný sajrajt...Moc a moc děkuji za Vaši ochotu a pomoc. Těším se na vaši odpověď.
Odpověděl: Jakub Minařík
Zbytečně se nezúzkostňujte. Je to jednoduché. Pokud si vyjimečně dobře natlučete na lyžích, tak si na to tu a tam vzpomenete, že? S tímhle je to obdobné. Na to, aby člověk nevzpoměl na něco takového, léky prostě neexistují. Na co ale jsou léky a i jiné postupy - psychoterapie, meditace, práce s tělem, ... jsou stavy kdy vás zaplaví strach, nebo úzkost bez toho aby to mělo nějaký reálný podklad. Pokud je stav lehčí, dá se zvládnout pohodlně nefarmakologickými prostředky, pokud je těžší, bývá pacient svým stavem paralyzovaný a pracovat s tím jen psychoterapií je prostě velmi komplikované. Také, pokud se stav dlouhodobě neupravuje, je rozhodně moudré sáhnout po lécích, nebo naopak. Nicméně dobrá zpráva je, že se dají postupy obvykle bez obtíží kombinovat ku prospěchu pacienta. A ohledně záruk v medicíně existují jen postupy s větší pravděpodobností úspěchu a menší pravděpodobností úspěchu. Zaručeno není nic. Lékař vždy vybírá z variant která každá má šanci na to, že bude dobrá a také že to bude průšvih. Jen se mění poměr. Varianta nechat to tak je také jedna z variant. Co se týče psychoterapeutů, tam je ta volba stejná. Jen si to z titulu své profese umí lépe ošetřit (to je má vlastní zkušenost, jako psychoterapeut spím mnohem lépe než jako psychiatr) :-)
Zpět
