Sananim - Drogová poradna 

Reakce

Buba

Vážený pane doktore, mockrát Vám děkuji za odpověď. Musím říci, že jste mne trošičku znejistil. Páč kdybych si způsobila panickou poruchu, tak bych byla ještě smutnější, než už jsem, protože jsem počítala s tou gen. úzkostnou poruchou. Jsou mezi nimi jisté rozdíly. Pročítala jsem si nějaká fóra a odborné články na netu a přišlo mi, že co jsem si prožila já nebyl časově omezený záchvat úzkosti a já neměla pocit, že dostanu infarkt nebo něco podobného. (Do té nemocnice jsem jela, prože můj praktický zrovna neordinoval a já věděla, že potřebuju něco na uklidnění, abych se nezbláznila.) Spíš mám už od onoho inkriminovaného "záhulu" neustálý pocit úzkosti, pořád se zaobírám stresujícími myšlenkami o nejisté budoucnosti, o své zdraví a zdraví svých blízkých atd. Někdy je to dobrý, za pár hodin mne zase nějaká strašná myšlenka napadne atd. Tak nevím, zítra jsem se pro jistotu objednala ke klinickému psychologovi, ať mám jistotu, čím to vlastně trpím. Je to strašně smutné a skličující. Mám takový pocit, že už se z toho nikdy nevyhrabu, úplně se mi změnil náhled na svět. Snad to bude zase někdy dobrý a všemu tomuhle se někdy zasměju-bez trávy- samozřejmě! Ty Frontiny jsem začala vysazovat a bojuju se svýma myšlenkama sama. Po poradě s tím klin. psych. se rozhodnu, jestli začnu užívat ty SSRI. Mám z toho trochu strach, že mne to charakterově změní, že to budu brát už do konce života nebo co. Myslíte, že SSRI mě jakoby vyléčí nebo spíš jen dávají pocit, že jsem zdravá, ale jakmile je vysadím, tak v tom budu zase? Držte mi palce a mé texty klidně použijte dál. Snad to někoho odradí, aby s hulením radši ani nezačínal - pokud má pocit, že má k podobným neurotickým poruchám sklony...jako já, ach jo. Tak díky, doktore, a dám vědět. S pozdravem Buba...(:-(()

Zpět