Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Protidrogové léčebny
Verča
Dobrý den, můj dotaz bude poněkud rozsáhlejší. Chtěla bych Vám popsat situaci, která nastala u nás v obci. Bydlím ve V. je to vesnice asi 15 km od Prahy a stále více se zde rozšiřují drogy, konkrétně pervitin. Mně je 20 let a musím se přiznat, že ke drogám mám velice negativní vztah a proto se už nemůžu koukat na to co se u nás děje. Nejhorší na tom je, že drogově závislou je i moje sestra, které je 15 let. Je závisla na pervitinu. Pervitin bere minimálně 4 měsíce. Zatím ho šňupe a občas kouří, potom i hodně kouří marihuanu. Snažím se s ní o tom povídat a věřím, že i ona by s tím chtěla skončit, ale je to pro ní velice těžké. Především v prostředí ve kterém se pohybuje, kde jsou dogy naprostou samozřejmostí. Pomalu se z ní stává troska, rapidně hubne, vynechala jí menstruace, zapomíná, je přecitlivělá, náladová....atd. Hodně mě to mrzí a bojím se o ní. V poslední době se hodně bavila se svojí sousedkou, byly spolu skoro pořád. Naštěstí se spolu už nebaví, protože u sestry cítím,že s tím skončit chce. S touto kamarádkou šňupaly perník skoro každý den.Nakonec se spolu rozhádaly právě kvůli perníku. Sestru štvalo, že už její kamarádka nemluví o ničem jiným než o perníku...dokonce se nebojí o tom mluvit na zastávce před lidma...A jelikož je to sousedka, kterou pravidelně potkává a ikdyž se sní teď nebaví, tak sestře moc nevěřím...Ikdyž teď ji rodiče poslali na dovolenou k babičce,kde jí to jen prospělo, přibrala a začala normálně jíst. Jenže mám strach, že jí ta dovolená pomůže jen na chvíli. Už v červenci ji rodiče vzali na dva týdny to Tuniska. Když přijela vypadala zdravě a štastně a sama říkala, že už nic brát nebude, ale utekl měsíc a něco a je to daleko horší. Rodiče jí nechtějí pouštět moc ven, protože o ní mají strach, ale nemohou jí v tom pořád zakazovat. Teď udělali další krok a tento týden půjdou k psychologovi. Myslím si, že rodiče jsou v tomto směru moc super, nekřičí na ní, snaží se jí věnovat,mluvit s ní a vidím,že je to přece jen o trochu lepší. To že je sestra závislá, tak na to přišli minulý týden a musím přiznat,že je to dost šokovalo. Ale vzali to dobře. Já jen nevím,zda ji máme pouštět ven, když v okolí jsou lidé,kteří jsou závislí a proto má hodně lákadel. Teď se hodně baví s holkou,která perník nebere,podle jejich slov,ale občas si ho dá,ikdyž jen výjmečně...ale kdo jim to má věřit? Myslíte si, že by jsme ji na chvíli měli pouštět ven nebo raději hlídat doma? Když ji nechceme pustit tak se vzteká a máme strach,aby stejně neutekla a nechceme jí vše zakazovat,ale pustímeli jí ven bude mít možnost si ten pervitin obstarat tak co s tím? Další dotaz směřuje právě k náší vesnici. Je zde hodně mladých lidí u kterých vím, že v tom lítaj, třeba jsou jen na začátku,ale víte jak to chodí, závislost se stává rychle...Ty děti znám je jim tak 15, jsou i starší a nevím zda bych to neměla říct i jejich rodičům,protože mám strach, že jejich rodiče si toho nevšimnou a ty děti skončí špatně...U nás ve vesnici je největší problém to, že je tu místo, kde se tu perník vyrábí, ví to hodně lidí,ale nic se neděje...je mi z toho místa zle. Je to mototechna, je to uzavřenej prostor, nikdo tam nesmí,jen ty závisláci...Vlastní to jeden kluk tak kolem 25 let, kšeftuje tam s drogama, s kradenýma autama, holkama za fet...Překvapivě to je bývalý policista, který pracoval na kriminálce. Ve Vojkovicích je policie,ale v minulosti s tím chlápkem stejně pracovala. Zrovna před 3 týdny byli nějaký policajti propuštěný, právě kvůli tomu,ale stejně se nic neděje a lidi se tu ničí dál. Pro drogy sem jezdí lidi z Prahy, Kralup nad Vltavou,Melníka a z okolí...Co se s tím dá dělat? O sestru mám strach i z tohoto důvodu. A ještě jeden dotaz. Jeden můj kamarád, krerýho jsem dlouho neviděla...ale začala se s ním bavit moje sestra, je taky závislý. Ale ten je závislý už dlouho a stala se z něj typická troska. V domě má hrozný bordel, je vychrtlý, neupravený a hlavně je na něm vidět jak je zoufalej a neví si rady,rodiče se na něj vykašlaly,protože zmlátil tátu. Nemá peníze a je mi ho líto. Znám ho z dřívějška, byl to úžasný člověk,velice inteligentní, proto mě moc mrzí jak dopadl a chtěla bych mu pomoci. Nemohli by jste mi v tom pomoci? Nedoporučili by jste mi pro něj nějakou léčebnu?Ráda bych se zapojila do nějakých protidrogových akcí.Nemůžu se na to koukat a chci jim pomoci.V září zde chci dělat koncert, napadlo mě, že by jsme tu mohli udělat koncert proti drogám...Jo a ještě se vrátím k té sousedce, její taky 15 a taky je na tom dost špatně.Znám její mámu i rodiče jí znají...Máme jí to říct? Mám jen strach, jak tu paní znám, že jakmile se to dozví bude na ní křičet a vše ji zakazovat a to by podle mě nebylo nejlepší...tak leda jí to nějak vysvětlit. Já momentálně studuji druhým rokem speciální pedagogiku a učitelství pro 1. stupeň, tak mě napadlo,že by se to mohlo hodit. Omlouvám se,že to píšu tak napřeskáčku:-) Předem děkuji za odpověď a za pochopení. S pozdravem V. S.
Odpověděl: Bára Orlíková
Omlouvám se za prodlevu v odpovědi, ale těch dotazů, které píšete, je poměrně dost a nejsem si jistá, jestli je možné je adekvátně odpovědět takto prostřednictvím e-mailu. 1) Ohledně Vaší sestry - myslím, že je dobré řešení, že se rodiče obrátili na odbornou pomoc. Myslím, že je to především na nich, jaký postup zvolí a jak budou se sestrou komunikovat a s pomocí psychologa by si měli vzájemně ujasnit pravidla týkající se především jejího podílu na chodu domácnosti, školy a také vycházek ven a návrátů domů. Jak píšete, striktní zákazy nic nevyřeší, přílišná volnost přináší rizika - ale mám za to, že pokud se rodiče a sestra za přítomnsoti odborníka na nějakých pravidlech (a také sankcích za jejich porušení) domluví, tak by to mohlo fungovat. Nutno říct, že je jí přece jen patnáct a má problémy s drogami, takže nějaká optření, jak jí v přístupu k drogám zamezit, asi budou nutná. Vím, že situace v Praze i okolí Prahy není zrovna radostná, co se drog týče a že jsou velmi dostupné mezi vrstevníky Vaší sestry a dalšími mladými lidmi. S tím se ovšem nedá v tuto chvíli mnoho dělat - sestra sama si musí uvědomit, že toto prostředí je pro ni ohrožující a pokud chce abstinovat, bude potřeba, aby změnila i životní styl a okruh svých přátel. 2) Co se týče ostatních dětí a mladých lidí, které znáte a kteří berou drogy - myslím, že je to záležitost velmi ožehavá a moc bych Vám nedoporučovala mezi ně a jejich rodiče vstupovat. Rodiny se obvykle takovému vstupu do svých vztahů a soukromí brání, přestože třeba i ví, že jejich dítě má problém a nemuselo by to pro Vás dopadnout dobře. Pokud by Vás někdo oslovil, abyste mu pomohla, pak je situace jiná, ale nevyžádanou pomoc a podporu od Vás s největší pravděpodobností nepřijmou. Totéž se týká i kamarádky Vaší sestry. Není ve Vaší moci situaci změnit, pokud se k tomu nerozhodne sama dotyčná a její rodina. 3) Ohledně Vašeho kamaráda - jde o to, jestli on má sám o léčbu zájem. Jestliže ne, můžete mu vybrat nejlepší léčebnu a nebude to mít význam. Pokud o léčbu zájem má, tak Vám samozřejmě můžu nějaké ověřené a kvalitní zařízení a kolegy doporučit. 4) Pokud se jedná o situaci výroby drog ve Vaší obci - nic jiného, než se obrátit na policii opět, případně požádat o radu někoho z právníků, nevidím. Obávám se, že s tím my dvě asi nepohneme. 5) Co se týče Vašich aktivit v drogové problematice - chápu, že je to pro Vás důležité téma, ale právě proto bych byla opatrná. Pokud je člověk v něčem takto emočně zaangažovaný, obvykle není schopen podávat profesionální výkon jako odborník. Můžete zkusit nějakou stáž v zařízení pro drogově závislé nebo v primární prevenci a pak se rozhodnout, jak dál. Nejdůležitější je ale ujasnit si, co od toho čekáte, jestli máte od té problematiky dostatečný odstup, abyste s takovými lidmi mohla pracovat a je také potřeba si uvědomit, že ke svým příbuzným a blízkým, kteří mají problémy, člověk nikdy nemá profesionální přístup - proto psychologové a psychiatři neléčí své kamarády.
Zpět
