Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Bára Orlíková

Zdravím Vás. Omlouvám se za pozdní odpověď. To, co popisujete v chování přítele, je skutečně spíše vymlouvání se na cokoli, co by mohlo nástupu léčby bránit. Léčba v komunitě není procházka růžovým sadem, není to jen pobyt na nějakém vesnickém statku, kde se klienti starají o zvířata, ale vyžaduje poměrně dost úsilí a snahy ze strany klienta, je dlouhodobá a poměrně náročná. Taky je ale poměrně úspěšná. Docházet někam jednou za čas do ambulantní léčby je spíš takové alibistické upokojení všech okolo, aniž by to Vašeho přítele stálo moc úsilí a měl možnost bez větších problémů léčbu kdykoli opustit nebo sem tam ujet na droze, aniž by třeba v rámci léčby někdo zjistil. Myslím, že zatím není pro léčbu rozhodnutý a jeho motivace k léčbě končí jednou návštěvou v káčku. Navíc i proto, aby mohl do komunity nastoupit, je potřeba předem něco udělat - jako napsat žádost o léčbu v komunitě a zajistit si nějaké věci před nástupem jako jsou platné doklady a podobně. Takže se obávám, že ho nepřesvědčíte k tomu, aby zvolil dlouhodobou léčbu, která by znamenala opravdu výraznou změnu životního stylu a postojů. Můžete argumentovat tím, že by tam měl dost času na vyřešení všech svých potíží, že by se mu opravdu někdo věnoval, že pracovníci v komunitě mají ke klientům bližší vztah a mají na ně více času než například v léčebně, že by nemusel po dobu léčby řešit problém s bydlením a že by mu tam pomohli postupně řešit jeho sociální trable, aby se pak nevracel do stejných podmínek, ze kterých do léčby přišel. Nejsem si ovšem jistá, jestli to zapůsobí. Můžete to zkusit. Ale pokud do léčby opravud nenastoupí, tak se snahou mu pomáhat spíš vyčerpáte a nic z toho nebude. Chápu, že je těžké ho ponechat vlastnímu osudu, když víte, jak na tom je, ale pokud nechcete zničit i sebe, zkuste se od toho odpoutat a nechat ho, aby byl za svůj život odpovědný on sám, a ne Vy. Držím palce.