Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Podezření
Karel
Dobrý den, máme 16-ti letou dceru studující 1. ročník gymnázia. Zhruba posledních 5 měsíců pozorujeme postupné zhoršování vzájemné komunikace. V rozmezí cca 6 týdnů došlo i ke zjištění, že dcera sebrala mému otci 2x vyšší fin. částku. Jedinou jistotou zatím je, že jsem u dcery našel cigarety. Jako zatím jediné opatření jsme zvolili změnu školy (i z jiných důvodů). Testy na přítomnost drog jsou ve škole prováděny, nicméně zatím, vzhledem k tomu, že nás nikdo nekontaktoval předpokládám, že výsledky jsou negativní. Je dle vašeho názoru nutné, se raději problematikou možnosti užívání drog začít zabývat a jaký zvolit postup ?
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den, necelý půlrok pozorujete na komunikaci s dcerou změny k horšímu. Víte, že kouří cigarety, dědovi sebrala peníze ... Dcera studuje první ročník gymnázia, kde podle Vás provádějí testy na přítomnost drog. (Co vlastně všechno o testování ve škole, kam dcera chodí, víte?) Z Vašeho dotazu mám dojem, že podle toho, že se ze školy nikdo neozval, dcera drogy nebere. Přesto ale pochybujete a ptáte se, zda se máte zabývat i možností, že dcera drogy užívá. Myslím, že je to na místě. Možností, proč se Vaše komunikace s dcerou posledních pár měsíců nedaří, může být pochopitelně víc. Může jít o běžnou součást vývoje, ale neseděly by mi tam ony krádeže. Další možnost je nějaký jiný problém - průšvih, o kterém se Vám dcera z nějakého důvodu nezmínila. A jistě by se daly jmenovat další. Co bych Vám ale doporučila ze všeho nejvíc je promluvit si s manželkou a zaujmout jednotný postoj. Pak si promluvit s dcerou. Najít vhodnou chvíli a dohodnout se, kdy si promluvíte a pak se připravit na rozhovor bez výčitek, výhružek a ultimát. Mluvte o sobě, svých pocitech - že máte strach, nerozumíte jejímu chování, bojíte se o ni apod. Dceru nehodnoťte a pokuste se ji pochopit! Zkuste jí naslouchat. Zkuste se ptát na věci, kterým nerozumíte. Teprve pak budete moci začít hledat řešení. A to řešení konstruktivní, na kterém se shodnou obě strany. Může se stát, že vše nevyřešíte hned. Zkuste si domluvit třeba jednotlivé kroky, nebo body a uvidíte, jak to půjde. Soudím, že stejně jako Vy, není v současné situaci spokojená ani Vaše dcera - a právě to může být odrazový bod Vašeho rozhovoru. S pozdravem, Gabriela Koryntová.
Zpět
