Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Alkohol
Claire
Dobrý den. Mám velký problém. Tedy, možná ne velký... Těžko se o tom píše. Vždycky jsem tak trošku popíjela, když se dalo. Sem tam zkušenost s drogami, marihuana, pervitin. Drogy jsou otázkou zkušenosti před deseti lety. Dnes je mi téměř třicet let, mám krásného syna, zdravého, báječnou rodinu, milujícího manžela. Samozřejmě v těhotenství žádné pití, kojila jsem rok a půl. Dnes je synovi něco málo přes dva roky a já se poslední dobou občas napiju. Jenže... nepiji často, jenomže když piji, tak se dokážu opít do němoty. Tedy do němoty asi ne, ale rozhodně se mi už několikrát stalo, že si například nepamatuju cestu domů... Nevím, s kým mluvím, o čem mluvím. Myslím zpětně... Stalo se mi to naposledy teď v pátek a řekla jsem si, že se mi to už nesmí stát nikdy. Rozhodla jsem se alkohol celkově vyloučit ze svého života. Piji většinou červené víno, když panáky, tak slabé.. jablíčko, klasické destiláty nikdy. Všichni kolem se mi diví a smějí, že jsem hysterka a depresačka. Jenže já si myslím, že za tak bídný pocit mi to nestojí... Nevím. Chtěla jsem se zeptat, jestli je toto správný postup, správné řešení... Žádné problémy si tím neřeším, nevím, proč to dělám. Prostě když někam výjimečně vyrazíme, tak nevím kdy dost. Ohrožuji tím ale sebe samou, svou rodinu, své postavení ve společnosti.... Toho jsem si opravdu vědoma. Můžu si ještě pomoci například nějakou detoxikační kúrou? Jsem z toho všeho zoufalá. Přitom mi v životě nic nechybí, nemělo by a mohla bych celý život prožít spokojeně. Alkohol mi ho ničí... I když se toto stalo například jednou za dva, tři měsíce, pak jsem z toho několik dlouhých dní zoufalá, zničená, stydím se za sebe, své chování....
Odpověděl: Jana Justinová
Dobrý den, myslím, že Váš postoj je naprosto pochopitelný a rozumný. Na otázku, proč to děláte, Vám asi bohužel neodpovím, to by bylo na delší zkoumání. Nicméně, pokud se cítíte svým chováním po alkoholu ohrožená (což je úplně pochopitelné), je abstinence určitě dobrou volbou. Rozhodně to není ani hysterické ani depresivní. Ještě by bylo dobré a pomohlo by Vám to výrazně dosáhnout svého cíle, kdyby se Vám podařilo přesvědčit rodinu a přátelé, aby s Vámi ve Vašem záměru spolupracovali. Nemusí Vám vyloženě říkat, jak jste to hezky vymyslela, ale minimálně by Vás neměli od Vašeho záměru zrazovat. V naší společnosti je bohužel velký tlak na to, že pít alkohol je norma. Zkuste si o tom s nejbližšími promluvit, vysvětlit jim svůj plán a požádat je o spolupráci. Pokud by se Vám nedařilo vyhnout se nepříjemným zážitkům s alkoholem, doporučila bych navštívit odborníka (psychoterapeuta, psychologa...), a zkusit zjistit, jestli opravdu k Vašemu chování nenaleznete nějaké vysvětlení.
Zpět
