Sananim - Drogová poradna 

HIV a mizerná abstinence od pervitinu

Lala

Beru injekčně pervitin...jednou kamarád natáhl vodu do své stříkačky,myslela jsem,že to nevadí,myslela jsem že má novou,ale po aplikaci se zmínil,že jeho jehla je tupá...takže už jí použil a asi víckrát...on bere skoro v kuse...docela jsem se zhrozila...takže kdyby byl nakaženej,tak to můžu dostat?Je test v Káčku zdarma?Asi si tam v pátek dojdu.Jo a ještě občas použiju znova svoji jehlu,kterou už jsem použila,můžu z toho dostat nějákou nemoc?Jakou? A jinak mi abstinence moc nejde a zas sem měla každej den...ale když už tak se snažim dát si jenom jednou za den. Mám deprese,dokonce ještě než si chci dát...výčitky z toho co bude...když jsem pod vlivem,tak se bojim, jak to zkončí...dojezdy jsou strašný,brečim a zvracim..takhle vždy reaguju na silný depky...Už zas skoro nevnímám svět kolem sebe,slejvájí se mi dny. Chci si ublížit, dřív sem tak řešila problémy, pohled na krev uklidňuje. Nedokážu teď moc chodit do školy,plnit úkoly a ani se přiravovat na maturu. Potřebuju jí udělat,protože mám pocit,že kdybych to odložila tak už to vůbec nezvládnu. Někdy nevnímám učení, cítím jenom bolest, ani nevnímám, když mám psát test a když to vyjímečně umim,tak nejsem schopná vzít pero do ruky.Ale to fakt je jen někdy. Mrzí mě to,dřív sem byla průměrná studentka a teď budu nejhorší. Myslela jsem,že mi pervitin pomůže mít čas na učení,ale pak se stejně tomu učení nedkážu věnovat. Jinak když jsem přestala na tři tejdny, začala jsem zas trochu žít..Nechápujak sem zas mohla začít brát. Stačilo si vzít jednou a všechna naděje přestat odpadla. Hodně lidí kolem mě(hlavně kamarádi)se trápí,že mi to nejde. Rodičům to nedokážu říct, mají dost svých starostí, táta viděl,jak se na netu koukám na stránky o pervitinu,řekl ať to nedělám a jestli budu brát nebudu jeho dcera. Nevim,co si o tom myslet. Chtěla jsem přestat,ale když jsem přestala a brát a znova začala,tak už nemám takovou silnou touhu přestat jako dřív. Zmizela, jenom vim, že bych chtěla chtít přestat. Nevim,jak to vrátit. Jednou tejdně se chodit léčit mi příde málo. Ale dřív to pomáhalo, když jsem začínala se léčit, tak sem dost věřila, že to pomůže, ale znám moc lidí, kteří už to zavrhli a jsou na tom podobně. Já to nechci vzdát a jednou už nepřijít. Musela jsem to napsat, myslim, že o tom zas na individuálu nebudu umět mluvit. No uvidim.Ani se mi tam nechce, ale musim. To je jen shrnutí. Nechci určovat pro koho to je. Ani nevim proč. Nevim co dá:( A promiňte,že je to tak chaotický:)

Zpět