Sananim - Drogová poradna 

Pro p. Blanku Petrošovou

mamka

Dobrý den,tuším, že někdy v polovině měsíce září jsem Vám psala sáhodlouhý dopis o své dceři, která užívá pervitin. Byt ve kterém s přítelem bydlela jsem skutečně prodala. Kdo to nezažil, neumí si představit co zažívá máma, která ze své dcery dělá člověka bez domova.Srdce mi to rvalo.Dělala jsem co jsem mohla, prosila, přesvědčovala jsem, nic naplat. Když už jsem stanovila nějaké podmínky, musela jsem to dodržet a z bytu je opravdu vyhnat.Lidé z domu, kde bydlela ,mě chodili prosit, abych byt po 2 letech utrpení prodala někomu slušnému. Trvalé bydliště jsem jí musela odhlásit úřední cestou, protože jsme přerušily styky a také hlavně proto, aby se nový majitel bytu později nevyděsil případnou návštěvou exekutora. Také jsem se dověděla od obyvatel domu jak na ní byl její partner hrubý, jak ošklivě se k ní choval. ( zlomil jí nos )Vše si nechá líbit,kvůli komu-je její láska tak velká k němu nebo droze,kterou jí poskytuje?Je to asi 14 dnů ,kdy přišli prosit v zuboženém stavu jeho matku o přespání.Slibovali, že si vyřídí pobyt v komunitě, oslovili streetwalkery s žádostí o radu, matka s nimi chodila, brala si dovolenou, starala se,chvíli se zdálo, že Šárka ( tak se má dcera jmenuje ) se opravdu snaží ( začala prý pracovat v domácnosti, pomáhat ) a prý ji velmi trápilo, že jsem se o ní přestala zajímat a celá rodina se od ní distancovala. ( napsala jsem jí totiž, že mě jako dcera bude zase zajímat až se začne léčit a bude rozhodnutá žít slušný život , do kterého zneužívání a využívání lidí, o kterých vím, že mě mají rádi, a drogy nepatří . A pak, že se mnou a mou pomocí může počítat, protože i přes ty všechny lži, bolest a problémy, které nám jako rodině způsobila, ji mám ráda. Bohužel asi po týdnu se sebrali - údajně odešli na úřad práce a vrátili se po 2 dnech opět zřejmě po pervitinové tahu a stále jen spali. Následoval konflikt s jeho matkou ( on je k ní totiž neuvěřitelně sprostý - k mámě, která je vzala pod střechu a je jediná, kdo jim zbývá!) a vyhazov na ulici. Hlad a chladné počasí je však za 2 dny zase přivedly k jejím dveřím. Vzala je na milost. Víc nevím. Ale myslím si, že to asi neměla dělat, oni se nechtějí léčit ( vnitřně to nechtějí ), asi ještě nepadli až na to úplné dno. A také mám pocit, že on ji chce s sebou stáhnout. Ona ztratila všechno - rodinu, zázemí, které vždy měla dobré, kamarády,školu, byt. On se vždy jen přiživoval, on ji naučil, kde sehnat pervitin, jak si ho aplikovat. Já tedˇasi dělat nic nemůžu, ona ví, že může přijít a zná podmínky. Mám strašný strach aby na tom dně nezůstala nebo aby než se stihne odrazit nepřišla nějaká choroba. Tak vidíte,můj dopis je zase nekonečný, nezlobte se,asi jsem se potřebovala " vypovídat " , nějak to nemám komu říct, v práci i před známými to tajím. Bojím se jak by na to reagovali v práci, kantořím totiž a asi by nebylo dobře,kdyby se to dověděli moji studenti. A můj přítel má jasné stanovisko - neporušovat svůj údajný nezájem a čekat, zda na tom dně pochopí nebo ne.( muži to asi mají jednodušší- kéž bych byla mužem-pokus o žert - nevěřte, co je to chuť žertovat jsem za poslední rok zapoměly.Alena

Zpět