Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Jak dál-2
filip
Dobrý večer,reaguji na vaši odpověď z 13.1.2006. Od doby co jsem psala dotaz uběhl týden.Chtěla bych uvést co se od té doby událo a byla bych moc ráda kdyby jste mi to nějakým způsobem okomentovala,jestli jsem jednala správně nebo ne.Syn přijel z komunity,promluvili jsme si spolu a on volal bez jakéhokoli nátlaku z mé strany zpět do komunity,jestli se může ráno vrátit.Vzhledem k tomu,že to již není možné chtěl se vrátit alespoň do Opavy,kde byl přijat na začátku léčby.Vyřídil si doporučení od obvodního a zajel tam. Nevzali ho,protože údajně nebyl přítomen nikdo z odborníků kdo by rozhodl jestli ho přijmout když abstinuje.Další den jel ke svému psychiatrovi poradit se co dál.Musel ještě další den zajet do komunity dorovnat finance za pobyt.Vše absolvoval sám bez doprovodu a drogy nebral.Dělala jsem mu každý večer test.Říkal mi že drogy brát nechce,ale dostane čas od času nějaký zkrat.Navíc prý se v komunitě zakoukal do nějaké slečny,která se tam taky léčí.Muselo se to řešit a dostali zákaz jakékoli komunikace.To ho prý rozhodilo.Na psychiatrii mu lékař,který zná jeho drogový problém dal měsíc ultimátum.Jestli vydrží abstinovat zajistí mu další léčbu,zatím bude chodit ambulantně.Je týden doma,léky na spaní a potlačení chutě na drogu které musel brát v Holčovicích i v komunitě nebere,sedí doma a tvrdí,že je v pohodě. Další týden si chce hledat práci.Říkal,že ho deptaly ty hromadné komunity,kde ho rozebírají spousta cizích lidí do šroubku.Ještě dodám,že trpí sociální fobíí už od dětství.CHtěla bych vědět jestli si myslíte,že by to bez komunity mohl zvládnout.Je taky možné,že je to všechno od něj jen prozatímní vyčkávací manévr.Máte pravdu,že je to pro nás s manželem velmi náročné,protože muž si stojí za svým a domů by ho nevzal.Já bych se asi trápila mnohem víc kdybych věděla,že spí v té zimě někde mezi bezdomovci venku bez jídla a bez prostředků,než když se nervuju jestli si dá nebo ne.Myslíte že jestli ten měsíc venku zvládne bez větších problémů,je šance abstinovat dlouhodobě bez další léčby?Chtěla bych vědět na co se mám připravit. Možná,že jeho jedinou motivací proč si venku nedá je,že si dobře uvědomuje co by ho čekalo na ulici.To je totiž moje nová podmínka.Doma jedině bez drog a alkoholu.Myslíte že je nějaká šance,že to zvládne? Děkuji že si můžu s někým popovídat o tomto problému alespoň prostřednictvím Vašich stránek.Můj muž o tom už nechce slyšet ani slovo a místo aby mi byl oporou v těchto těžkých chvílích tak mi ještě psychicky přihoršuje i když bude mít asi pravdu.My ženské jsme co se týče dětí větší měkoty.
Odpověděl: Jana Justinová
Dobrý den, chápu, že to není vůbec jednoduché, dostát takové podmínce, jako je vyhodit syna z domu. Je vidět, že se syn nějak snaží, i když mi připadají trochu zvláštní důvody nepřijetí do léčby, jako že nebyl přítomen nikdo kompetentní. Určitě bylo možné předem si návštěvu domluvit. Samozřejmě nemůže čekat, že ho hned všude přijmou s otevřenou náručí... V každém případě je dobré, že se zkontaktoval se svým psychiatrem. Chápu i ultimátum tohoto lékaře, že syn musí vydržet měsíc, než mu napíše další doporučení. Nejsem ale rozhodně přesvědčená, že když syn toto dodrží, je vyhráno. Nemyslím si, že byste se měla spokojit s takovým řešením a doufat, že pak už zvládne všechno sám, doma. Byla by to pro Vás hrozná zátěž, neustále byste ho kontrolovali a pravděpodobně by to naprosto ovládlo Vaši domácnost. A to ještě s rizikem, že každým dnem může začít znovu brát. Je jasné, že pokud trpí sociální fobií, je pro něj pobyt v komunitě ještě těžší, než pro ostatní, na druhou stranu by právě jemu taková zkušenost mohla prospět nejvíc. Nikde jinde už nebude mít příležitost v bezpečném prostředí se pokusit sžít s lidmi. A takovou schopnost bude venku rozhodně potřebovat, v běžném životě. Trvala bych tedy asi na tom, že půjde do léčby a pokusí se nějak svou situaci řešit, třeba i za pomoci psychofarmak, která mu mohou na začátku pomoci překonat jeho fobii.
Zpět
