Sananim - Drogová poradna 

Přítelkyně a pervitin

Vladimír

Dobrý den,
jsem zoufalý a nevím, co mám dělat. Jsme s přítelkyní 10 let, bez větších problémů, je nám oběma 35 a děti nemáme, byť, já bych hrozně chtěl. Je pravdou, že od začátku řešíme problém se sexem, protože Eva má problém s kvasinkovou infekcí a téměř vždy měla po sexu problém. Ale naučili jsme se s tím žít tak, že frekvence sexu byla jednou za týden někdy měsíc. V minulosti i teď si zakládá na zdravé stravě, doplňuje vitamíny a pečuje o své zdraví. Ona pro mě byla vždy vzorem v tomto ohledu a nikdy bych neřekl, že by byla schopna pozřít drogu. Sám jsem ji nabízel marihuanu kterou s díky odmítla. Sám drogy pravidelně neužívám, kouřím 8 cigaret denně a po práci si obvykle, né vždy, dám 2-3 piva, o víkendu se jeden den opíjím to je pravda ale taky to není pravidlo. Letos v únoru Evu čekala operace miomu. Bylo na ní vidět, že z toho má strach. Tři měsíce před operací prakticky skončil náš společný život včetně sexu. Pozdní noční návraty obvykle jednou za čtrnáct dní, vysvětlovala návštěvou kamarádek. Dva dny před operací se situace opakovala. Ve dvě hodiny ráno se mi podařilo jí dovolat, už jedu, řekla. Už jsem měl vztek a tušil jsem, že má milence. Zavolal jsem té kamarádce, se kterou já se vidím jednou za rok a ta my řekla že Evu už 14 dnů neviděla. Když toho rána Eva přijela domů, oznámila mi, že už půl roku šňupe pervitin. Bože, vy jste profesionálové a ten šok si určitě dovedete představit ale pro mě se tím v tu chvíli zhroutil celý svět. Oba máme dobré příjmy, pěkné bydlení nic nám nechybí, tak proboha proč to udělala a cože, už půl roku? S kým, kdes k tomu přišla, rozbiju hubu každému, kdo mou lásku uvrtal do těchhle "sra...". Hned jsem jí řekl co cítím a že chci aby se odstěhovala. Evidentně tuto mou reakci nečekala s začala prosit abych si to rozmyslel a že mě pořád miluje. Nerad ale se vším zapřením jsem to rozdýchal a zeptal se, co bude dál. Slíbila, že toho nechá, že to nepotřebuje a že to chtěla jen zkusit. Řekl jsem, že dobře, že dostane ještě šanci ale pokud ještě jednou tak je mezi námi definitivní konec. Přesně měsíc po té, vyrazila Eva na pracovní jednání. Vím že jí to baví a že se to určitě protáhne. Vždy má u sebe telefon a tak jsem se jí chtěl jen zeptat, v půl 8 večer, kdy dorazí domů na večeři. Když už jsem volal po 10té, neúspěšně, bylo mi jasné, že naše dohoda padla. A v půlnoci když přijela domů mi to potvrdila. Obhájila se tím, že jsem ji vytočil tím, že jsem ji v půl 8 večer, kontroloval. Teď je mi jasné, že její závislost je dost možná i delší než půl roku, že s tím sama nic neudělá, že při tom sexuje se spolufeťáky, protože si neumím představit, co jiného můžou celou noc, v téhle době, dělat. Vysvětloval jsem ji několikrát, co je to za svinstvo, jak jí to ničí zdraví. Na to téma mi oznámila, že ani neví jestli se mnou chce spát, že jsem pro ni už jen jako bratr. Že nejvíc miluje sama sebe a jak ji vyhovuje, že hubne. Bože, tohle vážně bolí od člověka, se kterým jste ještě nedávno plánovali rodinu. Když ji vystěhuju, vím jak to dopadne. Skončí na ulici. Když to řeknu komukoliv z rodiny nebo přátel, skončí mezi námi všemi, všechno, a navíc já budu ten nejhorší, že jsem s tím nic neudělal. Je mi jasné, že náš vztah skončil ale zároveň nechci aby ona skončila jako troska. Přemýšlím nad K-áčkem ale nevím proč, mám dojem, že to nic nevyřeší. Děkuju, že jste můj román dočetli až sem...

Zpět